Perth očima Češky: Nezávislost a spolupráce
V Perthu, hlavním městě australského státu Západní Austrálie, žije tři roky díky partnerovi, který ji sem přivedl. Jak se žije Veronice Neumann ve městě považovaném za nejodlehlejší velkoměsto světa?
Čím se v Perthu zabýváte?
Pracuji se znevýhoděnými lidmi a druhou práci mám v historické budově na místní pláži, kterou si lidi můžou pronajmout na různé akce (svatby, pohřby, přednášky, oslavy). K tomu děláme naše vlastní – výstavy, dobročinné akce, koncerty...
Jak se liší mentalita místních od té naší?
Australané jsou nám v něčem podobní – věci moc neřeší, dokážou si ze sebe udělat legraci, mají rádi pivo, přírodu. Liší se asi hlavně v prvním kontaktu – lidi jsou tu otevřenější, budou si s vámi povídat, i když vás neznají. Lidé si tu taky víc uvědomují důležitost komunity a vzájemné pomoci a snaží se s druhými lidmi vycházet. Jedním z důvodů je izolovanost – Austrálie je rozlehlá, z velké části neobydlená a často není pokrytá mobilním signálem. Když se vám tedy něco stane, jediná vaše naděje je, že vám pomůže cizí člověk, který jede kolem. Australané jsou si toho vědomi a asi i díky tomu mají větší pocit určité zodpovědnosti a připravenosti – a také jsou odvážnější.
Čím se liší životní styl místních od našeho?
Převážná většina australské populace žije v domě se zahradou, pro nás dost nepředstavitelný luxus. Protipól je centrum města, kde se nacházejí převážně administrativní budovy v podobě mrakodrapů. Nájmy šly za poslední dobu nahoru, moc se nestaví a i zde, jako ve většině světa, je krize dostupnosti bydlení a většina mé generace žije ve sdíleném pronájmu. Nicméně, dá se tu pohodlně vyžít z minimální mzdy a o práci tady není nouze. V Perthu se tak trochu všichni znají a práci si dohazují, ale také to s ní úplně nepřehánějí…
Většina lidí tu má (bohužel) auto: je to dáno tím, že všechno je od sebe daleko a veřejnou dopravu moc lidí nevyužívá. Mimo město tu bez auta skoro nejde vyjet: v Západní Austrálii v podstatě neexistuje železniční síť a autobusové spojení je minimální. Já jsem ovšem auto navzdory všemu odmítla a taky to jde. Jinak tu oceňuji služby zdarma: veřejné záchodky, parkování u pláže, veřejná bbq a každou neděli a v období Vánoc až do února je v Perthu zadarmo i veřejná doprava.
Co vás nejvíc překvapilo, ať už příjemně, nebo nepříjemně?
Překvapilo mě skoro všechno – nejvíc asi rozmanitost a blízkost přírody, chvíli jsem byla jak Alenka v říši divů, ta změna byla opravdu značná a chvíli mi trvalo se zorientovat. Rozlehlost a vzdálenosti zdejší krajiny se dají těžko popsat. Půda je všude kromě pobřeží rudá, někdy má člověk pocit, že je na Marsu. Měsíc tu dorůstá a couvá obráceně, Vánoce jsou v létě, oheň tu funguje jako v Evropě sníh (některé druhy rostlin musí projít požárem, aby se vysemenily), permanentní je přítomnost ptáků a všemožné fauny... Překvapila mě velikost místního ovoce a zeleniny a velikost věcí obecně: nejdelší pláž ve státě měří přesně jako vzdálenost z Prahy do Brna.
Udivilo mě množství knírů a mulletů i množství migrantů a jejich rozmanitost – potkává se tu opravdu celý svět. Austrálie je důkaz, že lidi z různých kultur spolu mohou žít a respektovat se, obohacovat, učit se od sebe navzájem – podle mého názoru. A na úřadech se tu usmívají a chtějí vám pomoct! Nepříjemná by pro Čecha byla cena piva.
Je něco, s čím jste se tam dodnes nesmířila?
Mouchy. Kupodivu mi nevadí hadi, pavouci ani žraloci, ale mouchy. Nejhorší jsou v létě, obzvlášť ve vnitrozemí, kde je míň větrno a větší teplo. Australská moucha má jednu mozkovou buňku a ta má jediný úkol – najít vodu. A člověk je často jediným zdrojem vody v okolí, takže moucha jde agresivně po očích, nosu, ústech. Vlezou vám bez respektu fakt úplně všude.
Chybí vám něco z domoviny?
Kopce, podzimní listí, tvaroh, divadla...
Co naopak vnímáte jako lepší než u nás?
Otevřenější společnost, lepší životní standard a rovnováhu mezi prací a volným časem, větší svobodu, lepší vztah k přírodě a komunitě. Větší respekt k migrantům i větší podporu kultury.
Vědí místní o Česku? Jak reagují, když se zmíníte, odkud pocházíte?
Starší generace si nás pamatuje jako Československo, mladší už nás zná jako Českou republiku a většina jich byla v Praze a rádi by se vrátili, aby viděli i jiná místa.
Jaké jsou cestovatelské zvyklosti místních? Ať už do zahraničí, nebo v rámci vlastní země?
Co je pro Čecha Chorvatsko, to je pro Australana Bali. Na Bali je to z Perthu blíž než do Sydney a je to taková klasická místní dostupná dovolená. Jinak Australané cestují rádi, hlavně do Evropy a Asie. V rámci své země cestují často v podobě road tripů, což je ostatně i jedna z nejikoničtějších věcí, která se dá v Austrálii podniknout.
Jakých pět míst Perthu a jeho okolí byste ukázala svému nejlepšímu kamarádovi z Česka, který tam ještě nebyl?
Fremantle – žije tu mix umělců, cirkusáků i hipíků. Je to jedno z nejstarších osídlení na západním pobřeží a architektura má docela evropský charakter. Můžete tu zajít na trhy, které jsou každý víkend, do místní galerie nebo jedné ze specifických kaváren.
Rottnest Island – na malý ostrov se dostanete za patnáct minut trajektem z Fremantlu. Je to jediné místo na světě, kde žijí quokky: malí zavalití klokani velikosti krysy (odtud název). Ostrov je i skvělé místo pro cyklistiku a dá se pohodlně objet během dne. Je tu málo aut, zato spousta krásných pláží a solná jezera. Bohužel má i svoji temnou historii: sloužil jako věznice pro aboriginské muže.
Caversham Wildlife Park – australská fauna koncentrovaná na jednom místě: vombati, netopýři, kasuáři, klokani, koaly...
Wave Rock – asi tři hodiny cesty od Perthu najdete jedinečný skalní útvar ve tvaru obří vlny. Můžete tábořit přímo pod ním a v noci vylézt nahoru a pozorovat noční nebe. Kousek od něj jsou původní aboriginské skalní malby, volně přístupné veřejnosti, a solné jezero. Směrem odsud na jih se pak nacházejí růžová solná jezera – dají se vidět v různých odstínech od bledě přes sytě růžovou až po rudou.
Road trip – je jedno, kterým směrem se člověk vydá a co na cestě uvidí, zážitek je to vždycky. Austrálie nabízí mnohé a není možné stihnout všechno, nicméně doporučuju aspoň na chvíli opustit civilizaci a diktát mobilního signálu a vydat se vstříc dobrodružství.
Vaše nejoblíbenější místo nebo zážitek?
Let balonem, který jsme dostali jako svatební dar od tchána. Překvapilo mě, že australská krajina vypadá shora jako tradiční aboriginská malba. Navíc jsme letěli balonem vyrobeným v Brně (a náš pilot byl Argentinec, který do Brna jezdí), takže tam bylo i trochu toho spojení s domovem. Taky mi utkvělo lezení na strom – a ne ledajaký. Tenhle má kolem 60 metrů a vylézt na něj je taková místní kratochvíle, která je jako spousta atrakcí v Austrálii na vlastní nebezpečí (a zadarmo). Člověk v podstatě stoupá po spirále kovových tyčí do koruny stromu, samozřejmě bez jištění. Nejdřív jsem to odmítla, pak jsem viděla, jak do toho jde i místní šedesátník, tak jsem svolila, v půlce si to rozmyslela, ale byla vlastním mužem (který to lezl v crocsech) donucena jít až nahoru. Nahoře byla malá plocha a uhnilá vrchní část stromu, ale překonala jsem svůj strach z výšek a výhled byl k nezaplacení.
A oblíbené místní jídlo?
Místní (tradiční) jídlo v Austrálii asi neexistuje. Je tu samozřejmě maso, které je specifické pro Austrálii – klokan, krokodýl, emu, žraloci… Klokan se dá koupit i v supermarketu a vřele doporučuju – je někde mezi hovězím a jehněčím, na svatbu jsem z něj udělala guláš. Jinak australská kuchyně se občas popisuje jako australian fusion – mísí se tu různé kultury a s jídlem je to stejné. Díky migrantům tu člověk může ochutnat to nejlepší z celého světa. Ráda bych zdůraznila výjimečnou kvalitu kávy (dokonce tu kvůli vysokému australskému standardu zbankrotoval Starbucks) a rozmanitost chleba a pečiva obecně – dá se tu najít spousta malých pekáren/kaváren se specifickým zaměřením a ano, i ten český chleba se tu najde. A když se zeptáte Australana, co je jejich národní jídlo, většinou odpovědí bbq. Zvlášť na Štědrý den (25. 12.) můžete vidět Australany v houfech okupovat veřejná bbq kolem místních pláží.
Kterých pět výrazů byste použila pro popis dané země a jejích obyvatel?
Laidback – vibe – „všechno je tu velký“ – „futuretro“ – nespoutanost.
