Ponorkový bunkr Valentin: zbrojní ambice nacistů, která si vybrala krutou daň
Na břehu řeky Vezery, poblíž Brém, stojí monumentální betonová stavba coby tichý svědek jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Ponorkový bunkr Valentin s rozměry, jež z něj činí druhý největší nadzemní bunkr v Evropě, je dnes nejen technickou památkou, ale také mrazivou připomínkou kruté daně, kterou si vyžádaly nacistické zbrojní ambice.
Německé námořnictvo zahájilo výstavbu bunkru v polovině roku 1943, kdy spojenecké síly ovládly vzdušný prostor nad většinou nacistického území. Tradiční loděnice už nebyly bezpečné, a tak nacisté přišli s ambiciózním plánem: budovat ponorky pod metrovými stropy z betonu, chráněné před bombardováním.
V bunkru Valentin měly nové typy ponorek vznikat v montážních linkách, které měly být revoluční nejen konstrukčně, ale i strategicky – měly zvrátit průběh války přerušením zásobovacích tras přes Atlantik.
Projekt se stal prioritou a práce postupovaly neuvěřitelnou rychlostí – za pouhých dvacet měsíců vyrostl nedaleko Brém železobetonový obr.
Peklo na zemi
Tato impozantní stavba si však vyžádala krutou daň. Až deset tisíc lidí – váleční zajatci, nuceně nasazení z celé Evropy, vězni koncentračních a pracovních táborů – pracovalo ve dvanáctihodinových směnách – vyčerpaní, hladoví, nemocní. K ubytování jim sloužily různé tábory v okruhu šesti kilometrů od bunkru. Na následky těžké práce, podvýživy a nelidských podmínek zemřelo přibližně 1600 osob. Jménem známe jen 1444 z nich.
Poválečný vývoj
Na jaře 1945, jen pár týdnů před koncem války, zasáhlo bunkr Britské královské letectvo, které zanechalo v dosud nedostavěném stropu otvory o průměru osm metrů. Výstavba bunkru tím definitivně skončila, aniž v něm kdy vznikla jediná ponorka.
Po válce využívalo bunkr americké a britské letectvo jako cíl pro testování bomb, později se stal dobrodružným hřištěm místních dětí. V 50. letech převzala objekt německá armáda, která jej až do roku 2010 využívala jako zásobovací sklad.
Proměna v památník
Teprve v roce 2011 se bunkr Valentin dočkal své první civilní a zároveň důstojné funkce – stal se památníkem s názvem Denkort Bunker Valentin. Provozuje ho Národní centrum pro politické vzdělávání pod záštitou města Brémy. Cílem je podnítit návštěvníky k reflexi – nejen o minulosti, ale i o dopadech totalitních režimů na současnost a budoucnost.
Prohlídka areálu začíná u památníku Obětí stavby bunkru a vede 1,5 km dlouhou trasou se 25 zastaveními, která dokumentují historii místa. V informačním centru na jižní straně bunkru si můžete vypůjčit multimediálního průvodce (v němčině a angličtině), který doplňuje výklad o interaktivní prvky a hlubší kontext. Nechybí ani stálá výstava věnovaná zbrojnímu vývoji regionu a osudům lidí, kteří se podíleli na výstavbě bunkru.
Vstupné je zdarma, multimediální průvodce je k zapůjčení oproti vratné záloze.