Vila přežila bombardování, komunistickou éru i stavbu sousedního nádraží.

Vila přežila bombardování, komunistickou éru i stavbu sousedního nádraží. Zdroj: Archiv Visit Plzeň

V roce 1991 převzal vilu Michal Brummel, synovec původních majitelů, a začal vracet interiéru jeho prvorepublikovou podobu.
Majitelé se v roce 2015 zapojili do projektu Adolf Loos Plzeň a otevřeli vilu veřejnosti.
„Loosův styl je nadčasový. Sama bych v takovém bytě mohla bydlet i dnes," říká Gabriela Brummelová.
Brummelův dům z roku 1929 je jedním z osmi plzeňských interiérů, které navrhl Adolf Loos.
Vila přežila válečné běsnění i bombardování nedaleké Škodovky.
9 Fotogalerie

Brummelův dům přežil válku i rozdělení rodiny. Už deset let vítá návštěvníky

Alice Kottová

Když se židovský obchodník Jan Brummel po válce vrátil z koncentračního tábora do svého domu v Plzni, čekalo ho ohromné překvapení. Nejenže jeho vila přežila válečné běsnění i bombardování nedaleké Škodovky, ale ve stejný den se – aniž o sobě věděli – z nacistického zajetí vrátila i jeho manželka Jana. Společný domov, vytvořený podle návrhu architekta Adolfa Loose, je zázrakem přežití i symbolem naděje. A žije dál. Už deset let se jeho dveře pravidelně otevírají veřejnosti díky péči rodiny Brummelových.

Brummelův dům z roku 1929 v Husově ulici je jedním z osmi plzeňských interiérů, které navrhl Adolf Loos. A je mezi nimi výjimečný. Nejen díky zachovalému stavu a autentickému nábytku, ale především díky tomu, že zůstal v rukou původní rodiny. Brummelovi dům vlastní, pečují o něj a spolu s městem Plzeň a organizací Plzeň – TURISMUS otevírají návštěvníkům.

Když v roce 1991 převzal vilu Michal Brummel, synovec původních majitelů, byla v havarijním stavu. Prvních deset let se věnoval záchraně samotné budovy. Postupně pak – i s pomocí pronájmů – začal vracet interiéru jeho prvorepublikovou podobu. Klíčem mu byly historické plány, fotografie, ale i vlastní vzpomínky.

Za uplynulých deset let vilu navštívily tisíce milovníků architektury a historie. Za uplynulých deset let vilu navštívily tisíce milovníků architektury a historie. | Zdroj: ČTK

Obrovský zájem

Zlom nastal v roce 2015, kdy se majitelé zapojili do projektu Adolf Loos Plzeň a otevřeli vilu veřejnosti. Původní myšlenka příležitostných prohlídek vzala brzy za své – zájem byl tak obrovský, že se z domu stalo muzeum.

„Na prohlídky se tvořil pořadník. Tehdy padlo rozhodnutí dům zpřístupnit standardně jako muzeum. Díky spolupráci s Plzeň – TURISMUS jsme mohli nabídnout pravidelné komentované prohlídky, sdílet marketing a aktivně se zapojit do širšího příběhu Loosových realizací v Plzni,“ říká Gabriela Brummelová, Michalova snacha, která dnes s manželem Martinem o dům pečuje.

Majitelé se v roce 2015 zapojili do projektu Adolf Loos Plzeň a otevřeli vilu veřejnosti.Majitelé se v roce 2015 zapojili do projektu Adolf Loos Plzeň a otevřeli vilu veřejnosti. | Zdroj: Archiv Visit Plzeň

Osobní kontakt

Příběh vily je přitom stejně silný jako její architektura. Přežila bombardování, komunistickou éru i stavbu sousedního nádraží. Po válce ji navíc v neporušeném stavu vrátil nacistický důstojník Straub. I díky takovým detailům je návštěva domu mimořádným zážitkem. „My věříme, že živý průvodce a lidský kontakt dělají z návštěvy nezapomenutelnou zkušenost,“ doplňuje Brummelová.

Brummelův dům z roku 1929 je jedním z osmi plzeňských interiérů, které navrhl Adolf Loos. Brummelův dům z roku 1929 je jedním z osmi plzeňských interiérů, které navrhl Adolf Loos. | Zdroj: ČTK

Brummelovi mají i další plány – rádi by zpřístupnili dosud uzavřené druhé patro a sklep. „Loosův styl je nadčasový. Sama bych v takovém bytě mohla bydlet i dnes – nic nepůsobí zastarale. Pokud se podaří dům dál rozvíjet a přiblížit jeho hodnotu dalším lidem, budu jedině ráda,“ uzavírá.

Za uplynulých deset let vilu navštívily tisíce milovníků architektury a historie. Prohlídky se konají od dubna do října každý pátek, sobotu a neděli na třech trasách v rámci projektu Adolf Loos Plzeň.

OSZAR »